Jdi na obsah Jdi na menu
 


Medojed kapský (Mellivora capensis Schreber, 1776)Obrazek

Výskyt

Medojeda kapského najdeme v celé Africe na savanách, v lesích i ve skalnatých oblastech, také v pouštích a polopouštích. Vyhýbá se velmi suchým a vyprahlým místům a deštným pralesům.

Fyzický popis

Medojed kapský je poměrně velká lasicovitá šelma a na první pohled zaujme svým výrazným zbarvením. Horní polovina těla je stříbřitě šedá a spodní část a ocas jsou černé.Nohy jsou krátké a silné, zakončené drápy. Srst je hrubá a kůže na těle je silná a volná a chrání tak medojeda před jinými predátory a před hadím kousnutím. Samec je větší než samice.

Chování

Medojed je na svoji velikost velmi silné a agresivní zvíře.Byly zaznamenány případy, kdy napadli lidi nebo automobily. Žije tiše,většinou jako samotář. Byli ovšem pozorovány i menší skupinky, ale většinou se jedná o samici s mláďaty. Předpokládá se, že se může chování jednotlivých populací lišit. Je to zvíře s převážně noční aktivitou, ale pokud má hlad, můžeme ho spatřit i ve dne jak hledá něco k snědku. Jinak ve dne odpočívá v noře a nebo v jiném úkrytu. Jeho teritorium je velké, vede kočovný život. Samec se na výchově malých medojedů nepodílí.

Potrava a lov

Medojed je všežravec a dokáže si pochutnat na různých plodech, hlízách, vejcích a na malých obratlovcích i bezobratlých. Loví ptáky, plazy i savce. Díky své rychlosti, agresivitě a zvýšené odolnosti vůči jedu loví i jedovaté hady, kteří mají problém prokousnout jeho silnou a volnou kůži. Mrtvého hada si pak při požírání přidržuje předníma nohama. Je o něm známo, že dokáže ulovit i mnohem větší savce než je sám a nebojí se pravděpodobně žádného zvířete. Byly zaznamenány útoky i na buvoly kaferské, vodušky a pakoně. Velice zajímavá je i jeho spolupráce s živočichem z ptačí ríše - medozvěstkou. Medozvěstka ráda požírá vosk a larvy divokých včel, je pro ni obtížné se k nim dostat. Proto jakmile objeví včelí hnízdo, sedne si poblíž a svým křikem přiláká medojeda, pro kterého není problém díky drápům a silné kůži, kterou včelí žihadla neproniknou, hnízdo zničit. Pro medojeda je med pochoutkou. Nepohrdne ani mršinami a v blízkosti lidských obydlí si pochutnává na odpadcích.

Rozmnožování

Samice po 6-8 týdenní březosti rodí v podzemní noře 1-4 mláďata, nejčastěji 2. Nory si vyhrabává sama a nebo používá nory jiných zvířat, které si přizpůsobí. Mláďata se rodí holá a slepá. Samice se snaží každých 2-5 dnů mláďata přestěhovat. Při stěhování je přenáší v tlamě. Jak ukázaly výzkumy medojedů v Kalahari, tak mláďata zůstávají s matkou i déle než 14 měsíců. Pravděpodobně je to proto, že se od matky učí techniku lovu hadů a jiných nebezpečných zvířat.

Ohrožení a ochrana

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář